Schizandra v tradiční čínské medicíně patří do první kategorie čínských léčivek. Seznam chorob a obtíží, na které lidský organismus reaguje při podávání Schizandry čínské, dokumentuje možnost jejího použití.
Plody mají povzbudivé účinky na centrální nervovou soustavu, stimulují kardiovaskulární systém a dýchání (stimuluji funkci srdečně cévního systému, povzbuzuji dýchání, rozšiřuji periferní cévy), zlepšují ostrost zraku, používají se při léčbě astenie, depresivních stavů, normalizuje krevní tlak, slouží k léčení impotence a ledvinových chorob, léčí hypoglykémii, posiluji činnost srdce a dělohy. Schizandra čínská ochraňuje nejen játra, ale také podporuje normální jaterní funkce včetně produkci žluči, odbourávání toxinů a zvyšování průtoku krve. Používá se také při bolestech ramenních kloubů a krční páteře, nervovém vyčerpání, diabetu (snižuje cukr), vodnatelnosti, nočním pocení a astmatu. Používá se též jako povzbuzující prostředek při námaze, únavě a přepracování ke zvýšení tělesné a fyzické odolnosti při extrémním zatížení organismu, k revitalizaci v období stresu ke zvýšení obranyschopnosti organismu a navození tělesné harmonie, adstringentní prostředek k příznivému ovlivnění chronického kašle a astmatu. Stimulační efekt se dostavuje do 1 hodiny a přetrvává asi 6 hodin.
V čínské a vietnamské medicíně je cenná pro své nepopiratelné léčivé účinky. Sušené bobule (Fructus schizandrae) mají povzbuzující účinky na centrální nervovou soustavu, cévní systém a dýchání. Používá se 10 g sušených plodů jako vývar ve 200 ml vody. V lékařské praxi se zhotovuje z plodů a semen lihový extrakt v 70 % alkoholu. Denně se užívá 20 kapek 3 x denně po dobu 2 měsíců. Pak je nutná 1 měsíční přestávka. V žádném případě se nejedná o návykovou drogu.
V praxi jsou používány sumární extrakty z plodů (resp. ze semen), v poslední době se využívání schizandry praktikuje i v Evropě a je využívána při léčbě fyzického a psychického vyčerpání, pro zvýšení práceschopnosti, krevního tlaku, zpřesnění koordinace pohybů, ke zvýšení oční adaptace v podmínkách tmy, jako adaptogenní prostředek pro zvýšení odolnosti organizmu a jako léčivo s reparačním efektem na játra.
Čisté ligniny obsažené ve schizandře se prakticky začínají používat v Japonsku a další léčebné účinky jsou předmětem výzkumu. Výsledky experimentů naznačují, že lignany se nacházejí v celé rostlině, ovšem v různých koncentracích. V plodech a semenech 7,2-19,2 %, ve stonku 1,3-10 %. Jejich množství je nejvyšší v době kdy jsou vyvinuta semena v nezralých plodech (červenec), s následujícím růstem plodů obsah klesá. Plody schizandry čínské obsahují také poměrně širokou paletu organických kyselin. Po přepočtu na celkovou frakci kyselin (9 % hmotnosti oplodí) byla ve šťávě oplodí nalezena 3 % kyseliny vinné, 52 % kyseliny citrónové, 40 % kyseliny jablečné, zhruba 4 % kyseliny jantarové a stopová množství kyseliny šťavelové, dále se zjistil výskyt kyseliny protokatechové a sorbové.
Vedle této skupiny obsahuje šťáva z oplodí mj. i cukry, anthokyany, glykosidické látky flavonoidního typu, vitamín C a E, a minerály jako měď, mangan, nikl a zinek. Z flavonoidů se ve větším množství vyskytují kvercetin a kamferol.
Významnou složkou semen je olej zlatožluté barvy, mající hořkou chuť a pryskyřičnou vůni. Obsahuje přibližně 6 % silice a asi 14 % směsi látek, ve které byly prokázány steroly, tokoferoly a volné mastné kyseliny.
Pěstování této významné rostliny je možné i u nás. Nesmíme zapomenout, že se jedná o liány, které potřebují drátěnky nebo pergoly a dostatek místa, jako vinná réva. Hotové sazenice raději zakoupíme v zahradnictví předpěstované. Rostliny vyžadují půdu s dostatkem zásobních živin, spíše lehčí a propustnou. Nevyhovující jsou mokřiny, i když rostoucí rostliny v době sucha vyžadují pravidelnou zálivku. Lokality musí být na slunci, ale kořenový systém je nutné přistínit, aby se kořeny nepřehřívaly. Dospělé rostliny jsou mrazuvzdorné do -35°C, mladé sazenice je však vhodné chránit před mrazy překrytím slámou. Rostliny se vysazují do řad, do vzdálenosti nejméně 1 m od sebe. Vysazujeme do hlubokých jam, do kterých vložíme dobře proleželý kompost. Pamatujme na dobrou zásobu živin, poněvadž rostliny budou na místě 20 a více let! Sazeničky (nejlépe 2 – 3 leté) po výsadbě dokonale zalijeme a utužíme půdu. Vysazujeme stejně hluboko, jako byly v kořenáčích. Kořeny liány jsou uloženy poměrně mělko v půdě, proto každým rokem nezapomeneme na pravidelné přihnojování. Na jaře dalšího roku je třeba letorosty ořezat na dva výhovy, stejně jako u révy vinné. Letorosty vedeme na drátěnky nebo pergoly. Schizandra plodí 4. až 5. rokem po výsadbě. Bobule zrají v srpnu až v září a nesmí přezrát.
Jako významná léčivá je chápána celá rostlina, která si zasluhuje mnohem větší popularity a rozšíření i u nás, především jako prokazatelně léčivá, ale i jako okrasná liána.
Příště další zázračná bylina – Kustovnice čínská.
Kolísek /senior/.
